Život igelitky (v kostce)

IGELIT

Igelit je termín, který je v dnešní době běžně hovorově používán pro označení jakýchkoliv plastových fólií, například z nízkohustotního polyethylenu nebo polypropylenu.

Historicky se obchodní název “Igelit” nebo “Igelite” vztahuje k fóliím z měkčeného polyvinylchloridu (PVC) vyráběným od 30. let 20. století, okolo roku 1925 koncernem IG.Farben, německou chemicko - průmyslovou konglomerátní společností.

NÁKUPNÍ TAŠKY

Tento projekt se Vám bude snažit přiblížit celý život vaší dobře známe “igelitky”, se kterou se setkáváte prakticky každý den. Cílem projektu není Vás ani přesvědčovat, ani poučovat. Cílem tohoto projektu je celkové nahlédnutí na “život igelitky” od jejího “zrození”, přes “použití”, po “zrecyklování”...

ZEMĚ-SKLÁDKA-TOXIC

Třídím tedy jsem! Ptáme se k čemu to vše - zlepší se někdy něco?! Ptáte se jestli má vůbec smysl třídit odpad? ANO! Alespoň tedy pokud po sobě chcete zanechat “lepší zítřek”, i když v něj třeba zatím nevěříte...

Hlavním tématem této prezentace je "život igelitky", pokud se ale "proklikáte", dozvíte se více.

TYP 1: Ikonou šipky po stranách prezentace se vždy posunete na další snímek
TYP 2: Více se můžete dozvědět “v červeném kruhu”...

ROPA

Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu.

Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem.

VZNIK

Vznik ropy vysvětlují dvě navzájem si odporující teorie – anorganická a organická. Anorganický původ ropy předpovídal Mendělejev. Podle něj vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů které se používají v petrochemii, v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu.

Organická teorie je uznávána naprostou většinou vědců, předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, pak na živice a nakonec na ropu a zemní plyn.

TĚŽBA

Kdysi existovaly lokality, kde ropa přirozeně vyvěrala na zemský povrch. Nyní se ropa získává pomocí vrtů. Většinou je v nalezišti společně s ropou přítomen zemní plyn, který zajišťuje potřebný tlak, a tak může ropa samovolně vytékat.

Ropa byla, je, ale brzy nebude.

[:Říká Hubbertova teorie ropného vrcholu:]

ROPNÁ RAFINERIE

Ropná rafinerie je petrochemický závod, kde je ropa zpracovávána a čištěna. Tak se vytváří užitečnější ropné produkty, jako jsou automobilové benzíny, motorová nafta, silniční, modifikované a stavebně izolační asfalty, lehké a těžké topné oleje, letecký petrolej a letecký benzín, zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, propan, butan, síra, vakuové destiláty, parafíny a gače).

Jedná se o rozsáhlé průmyslové komplexy, kde míra komplexnosti rafinerie je vyjadřována tzv. Nelsonovým indexem komplexity. Čím vyšší je tento index, tím vyšší rafinérské marže je možné při zpracování ropy dosáhnout.

VYUŽITÍ ROPY

Produkty zpracování ropy jsou základními palivy v dopravě, nejdůležitějšími surovinami pro výrobu plastů, hnojiv a další chemickou výrobu. Pouze malé množství se využívá přímo pro spalování s cílem vyrobit elektrickou energii a teplo.

VYUŽITÍ ZEMNÍHO PLYNU

Konečné využití většiny zemního plynu není v chemické výrobě, ale spaluje se pro získání energie. Vzhledem k tomu není zpracováván v rafineriích jako ropa, pouze se kvůli přepravě zbavuje už v oblasti těžby nežádoucích příměsí.

Zemní plyn je z největší části využíván jako „čisté“ palivo. Jeho dokonalým spalováním vzniká jen vodní pára a oxid uhličitý. Z hlediska emisí skleníkových plynů při spalování jde o nejvýhodnější ze všech fosilních paliv – kaustobiolitů.

POLOTOVAR

Plastové sáčky se vyrábějí v několika druzích - z několika různých materiálů. Buď z nízkohustotního (LDPE), nebo z vysokohustotního (HDPE) polyethylenu, nebo také z polypropylenu (PP), či také kombibací těchto materiálů. Pokud bychom tedy měli správně pojmenovávat materiály, z kterých se plastové sáčky vyrábějí, museli bychom užívat termíny polyethylenové folie (LDPE a HDPE) a polypropylenové folie.

TECHNOLOGIE

Plastové fólie se vyrábějí na vyfukovacích strojích (extruderech), které z PE granulátu vyfukují fólii a následně navíjejí do rolí. Fólie se standardně vyrábějí čiré nebo bílé, ale je možné je také dobarvit do různých odstínů.

REKLAMA - POTISK

Dále zde přichází na řadu reklmní potisk, například sítotiskem nebo flexotiskem. Ve flexotiskovém stroji přenášejí fotopolymerní razící štočky (přilepené na tiskových válcích) barvu na roli folie, která strojem prochází. Následuje samotné mechanické složení, svaření tašky do podoby, kterou již všichni dobře známe.

EXPEDICE

Když už je igelitka na světě, následuje svou poptávku a šíří se k distributorům, prodejcům, spotřebitelům.

Mimiochodem - výhoda igelitek- skladnost.

LETEM

Zboží se dnes dá prakticky dopravit vždy odkudkoloilv, kamkoliv a kdykoliv si budete jen přátat! Jen vás to také ale bude něco stát!

Pokud v dnešní době zatoužíte po vlastní “igelitce”, není nic lehčího než si vybrat.

SVĚTOVÁ DOPRAVA

“Číňani přeplatí nejen nás, ale každého, takže nebudeme mít dostatek druhotných plastů pro naši potřebu,” řekl vedoucí kádr jednoho recyklačního podniku na konferenci Plastics Recycling, konané 13.-14.02.2007 v Dallasu.

Na základě současných údajů o růstu spotřeby dojde každých čtyři až pět let ke zdvojnásobení recyklace plastů v Číně. V roce 2006 dovezla Čína okolo 6-ti milionů tun vytříděných plastů. Přitom PET nebyl čínským výborem jako samostatná kategorie v seznamu recyklace vůbec zahrnut.

ROPNÝ VRCHOL

Zlom ropy (anglicky peak oil) je okamžik, kdy těžba ropy (v rámci jednotlivého ložiska, státu, oblasti nebo světa) dosáhla maxima a od kterého produkce ropy vstupuje do fáze poklesu až ke konečnému vyčerpání. Teorie, zabývající se dlouhodobými předpověďmi spotřeby a vyčerpání ropy a dalších fosilních paliv, se nazývá Hubbertova teorie ropného vrcholu.

Tato teorie říká, že se její těžba ropy bude postupně snižovat a následně bude razantně stoupat její cena.

KATASTROFA ?

Hospodářský růst a prosperita od průmyslové revoluce závisely velkou měrou na používání ropy a dalších fosilních paliv. Někteří si proto myslí, že eventuální pokles těžby ropy by měl drastický dopad na lidskou kulturu a moderní technologickou civilizaci, která je nyní značně závislá na ropě jako zdroji paliva a surovině pro chemický průmysl.

Podívejte se okolo sebe. Vaše auto, počítač, veškerá elektrotechnika, doplňky do kuchyně, obal ve kterém si koupíte Váš oblíbený výrobek, nebo oblečení které máte možná zrovna na sobě.

ZÁKAZNÍK

Do hry konečně vstupuje zákazník. Potřebuje si svůj nákup také v něčem odnést, a jelikož svou vlastní tašku nemá, sáhne hned po té nejbližší a často po té nejlevnější igelitové variantě.

Je jen na nás, jak zvolíme, jakou cestou se vydáme.

Volba nejen pro Váš lepší zítřek...

[:řekl jeden malý skřítek]

VOLBA ZÁKAZNÍKA

“Koupím si příště zase novou igelitku?!” “Nebo si konečně koupím jutu?!” Igelitová taška slouží na cestě z nákupu průměrně asi půl hodiny. Od její výroby až do zániku ale uplynou desítky až stovky let.

Šité - látkové tašky se nejčastěji šijí z bavlny či lnu, velmi oblíbené jsou i jutové tašky. Další alternativu pak představují biologicky rozložitelné tašky. Doba rozkladu je u nich 9 až 12 měsíců.

PLAST, PAPÍR, LÁTKA

Látkové tašky mohou být nejen prospěšnou alternativou způsobu života, mohou se stát módním doplňkem v podobě nejrůznějších tvarů, dalších materiálů a potisků, jsou ale také daleko pevnější než obyčejné plastové, nebo papírové tašky.

Látkovou tašku snadno složíte, vyperete a použijete znovu a znovu. Je to investice, která se vyplatí. Jsou ”prý” i obchodní řeťězce, které vám starou, “ošoupanou” látkovou tašku od nich zakoupenou vymnění za zcela novou zdarma!

ODPADKOVÝ KOŠ

Nakonec je jen na nás, jak s igelitovými (plastovými) produkty, ale vlastně nejenom s němi naložíme. Většina lidí v dnešní době se již naučila třídit odpad a uvědomili si, že tím šetří nejen svůj život, ale hlavně také životní prostředí, život okolo sebe.

INFO

Informace o výskytu podílu sáčků na skládkách nejsou k dispozici. Sleduje se pouze výskyt měkkých plastových folií, které se používají jako balící fólie, nikoli plastové sáčky. Žádná konkrétní data o množství igelitek na skládkách nejsou. Nikdo je v České republice snad nesleduje!

RECYKLACE

Mechanická recyklace představuje ekologicky a ekonomicky vhodné řešení v těch případech, kdy je k dispozici dostatečně velké množství roztříděných plastových odpadů. V těchto případech umožňuje mechanická recyklace výrobu zboží stejné či podobné kvality jako původní.

Při surovinové recyklaci směsných plastových odpadů se molekuly polymerů štěpí působením tepla a vznikají uhlovodíkové frakce podobně jako při zpracování ropy. Tyto uhlovodíkové frakce pak mohou být využity při další chemické výrobě tedy i výrobě plastů.

SKLÁDKA

Na skládkách končí odhadem 70 % odpadů z českých domácností, Unie postupně tlačí na omezení skládkování bioodpadů a na správnou, efektivní recyklaci.

Má vůbec smysl zachraňovat druhy které by vymřely s námi stejně jako bez nás a má tak smysl dělat ze zeměkoule jedno velké muzeum?!

UMÍRAJÍ PTÁCI

Ročně tašky zabijí odhadem milion ptáků. Více jak 90 procent igelitek končí ve spalovně nebo na skládce, kde k nim pak mají ptáci - jak jinak - volný přístup. (Aneb, “Zobali vrabci zobali, igelitové obaly, (li) ubozí ptáci kynuli, někteří málem zhynuli.” I.M.)

Odpad z igelitek tvoří ročně zhruba 9 tisíc tun! Ten končící na skládkách, ve spalovnách, na stromech a v keřích, v žaludcích zvířat a jen malé procento se pak skutečně zrecykluje tím správným způsobem.

Je to problém, o kterém se v posledních letech začíná pomalu mluvit, přesto jej většina přehlíží.

ZDARMA

Tašky, které se v supermarketech a hypermarketech rozdávají zdarma, tvoří 3 až 5 procent odpadu. Váží dohromady tisíce tun a většina z nich skončí právě na skládce či ve spalovně. Taška na skládce se rozkládá až stovky let.

"Většina jich končí ve směsném odpadu. Takové tašky už se pak nedají znovu využít. Buďto končí ve spalovně v Praze, v Brně nebo v Liberci anebo na skládce,"

V OCEÁNĚ

Studie Charlese Mooreho a Algalita Foundation zjistila, že i uprostřed Pacifiku i Atlantiku jsou místa, kde umělohmotný odpad převažuje hmotnostně několikanásobně množství planktonu.

Je to díky oceánských proudům, které celosvětový odpad, plovoucí po hladině, centralizují do několika míst. Jsou to nikým nekontrolované skládky, plovoucí ostrovy, obashující tuny odpadu, i 50 let starého.

ÚVAHA NAKONEC

Jak asi bude vypadat život na zemi za 100 let?! Podle obecného vědění se rychlost která se v současném světě vyvíjí blíží exponenciální křivce nejenom v technologickém vývoji, v těžbě, v produkci, ale také ve shromažďování odpadu.

Tento “rozjetý vlak” nikdo nemůže zastavit. Lidé dál budou produkovat odpad a dál ho bezmyšlenkovitě spotřebovávat “tak jak se nemá” - i když už to všechno přesto ví a říkají že chápou... Přál bych si aby NÁS bylo víc...

EVOLUCE

Evoluční teorie jsou o životě. Pojem evoluční teorie může znamenat obecnou myšlenku, že se život nějak vyvíjí, nebo představy, jakými principy se tato evoluce řídí, nebo i cestu, jak přesně probíhala. V rámci biologie a obecně přírodních věd vznikla řada teorií zabývajících se vznikem života a jeho evolucí.

Ačkoliv první myšlenky o možnosti evoluce se objevily již ve starověku, první ucelenou evoluční teorií byl lamarckismus. Dnes se nejčastěji pojmem „evoluční teorie“ rozumí koncepce navazující na Darwina a Wallaceho, v nichž klíčovou roli hraje hromadění nahodilých změn a přirozený výběr.

PŘÍRODA SI PORADÍ

Země-třesení-tsunami-tornáda-bouře-potopy- požáry, sucha, hladomor, nemoce, viry...

Dinosauři?! Dle nové teorie dinosaury a množství dalších druhů po dopadu asteroidu před 65 milióny lety zabilo, obrovské množství uvolněné energie, které proměnilo zemskou atmosféru v “obří troubu”.

Na tajné konferenci se státy světa dohodly, že život na Zemi nemá dlouhotrvajícího smyslu zachraňovat. Lepší je investovat do základen ve vesmíru, kam se brzy uchýlí snad né jen elita lidstva. Věříte tomu?